Lubomír Zaorálek: Odhalené tajemství Věcí veřejných

Úterý, 12 Duben 2011 10:04

Je v zásadě úplně jedno, jestli Vít Bárta peníze Jaroslavu Škárkovi a dalším poslancům půjčoval (jak tvrdí pan Bárta) nebo daroval (jak tvrdí pan Škárka). Podstatné je, že na začátku pan Bárta popřel, že by dával jakékoli peníze panu Škárkovi, a pak se najednou dozvíme, že skutečně peníze předávány byly, dokonce i dalším poslancům. Je jedno, jak tomu teď budeme říkat – jestli dar, půjčka nebo úplatek. Jisté je, že se pan Bárta v „politické straně“ Věci veřejné choval jako majitel firmy, který vyplácí nezdaněné peněžní odměny, což je bohužel běžná praxe v některých českých soukromých firmách, ale je to něco naprosto nepřijatelného a zavrženíhodného v politické straně. Podle Ústavy poslanec musí být nezávislou, politicky svobodnou osobou, která zastupuje občany této země a řídí se výhradně svým svědomím. Článek 26 Ústavy ČR zní: „Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně, v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.“ Způsob, jakým pan Bárta sděluje, že pouze rozdával peníze na oblečení a poskytoval přátelské půjčky svým strádajícím kolegům, dokazuje, že nikdy nepochopil, co je politická strana. Vít Bárta ale není rozhodně jediný, kdo nese vinu. Vinen totiž není jen ten, kdo dává, ale také ten, kdo bere. Poslanci VV snad umí číst a znají Ústavu. Jsou občany demokratického státu a mají se chovat jako svobodní občané. Zvlášť pokud vstupují do politiky a nabízejí ostatním, že je budou reprezentovat a hájit jejich zájmy. Dopustili se podvodu na občanech, pokud za jejich zády byli ochotni přijímat jakékoli finanční prostředky a závazky, která jim pak brání vykonávat svobodně svůj poslanecký mandát. Bylo podivné, že společnost tolerovala to, co jsme se loni dozvěděli o podepisování smluv o loajalitě ze strany poslanců VV pod sankcí sedmimilionové pokuty. Teď se z úst Jaroslava Škárky dozvídáme, že Vítu Bártovi už v ruce 2004, když kandidoval na starostu Prahy 1, podepsal bianco směnku na deset milionů. Stejnou směnku měl údajně podepsanou Josef Dobeš a Kateřina Klasnová. Kolik dalších závazků a kteří poslanci ještě s panem Bártou uzavřeli? Mnohokrát jsem na poslance Věcí veřejných ve Sněmovně před hlasováním apeloval a upozorňoval je, pro co budou zvedat ruce a za co přeberou odpovědnost. Divil jsem se, že tito noví poslanci, představitelé nového antidinosauřího stylu, mlčí jako ovce. Teď už to mlčení chápu. Setkal jsem se s podobným případem i v naší krajské organizaci v Moravskoslezském kraji. Přišel také poměrně zámožný podnikatel, který se pokusil podplatit některé členy krajského výkonného výboru a ovlivnit složení kandidátky do krajských voleb. Dotyčného se nám nakonec podařilo ze strany vyloučit. Vím, jak obrovské nebezpečí pro demokratickou politickou stranu představují tendence uplácet nebo si zavazovat jednotlivé členy. Strana VV z toho učinila systém. Nejde o nějakou chybu nebo selhání, které by mohla napravit. Tato strana byla na podplácení a podvodu založena. Dozvěděli jsme se o třech velkých podvodech: a) uplácení poslanců, b) Vít Bárta osobně řídil špehování komunálních politiků, c) financování politické strany pomocí společnosti Navatyp založené na fiktivních zakázkách s falšovaným plněním. Takto získané prostředky pak mohly sloužit jako zdroj pro uplácení poslanců. Dobře to pan Bárta vymyslel. Je třeba jej vyrazit z politiky co nejdřív.